Navzdory tomu, že je zámek v Buchlovicích pokládán za jeden z nejvýznamnějších a nejkvalitnějších příkladů moravské barokní architektury, zůstávalo v souvislosti s jeho vznikem hned několik otazníků. Nové podněty přinesla do mnohaleté umělecko-historické diskuse až průlomová studie brněnského historika umění Jiřího Kroupy, který prostřednictvím několika zjištění a díky originálně formulovaným otázkám otevřel cesty k objasnění autorství a architektonické úlohy celého projektu. Podle tradice měl být buchlovický zámek galantním darem, který nechal tehdejší majitel panství hrabě Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu vystavět pro svoji manželku z původně italského rodu Collona, aby se na Moravě cítila jako ve své staré vlasti. To, že jde pouze o legendu, však dokazuje zejména skutečnost, že linie Collonů, z níž Anežka Eleonora pocházela, sídlila ve Slezsku a že se oba manželé zřejmě seznámili v Brně, kde sloužil hraběnčin bratr jako velitel špilberské pevnosti.